Domů » Blog » Běloprstka bělavá

Běloprstka bělavá horská (Pseudorchis albida (L.) Á. Löve & D. Löve)

Též také užívané synonymum (Leucorchis albida (L.) E. Mey) byl dřívejší rodový název používaný v ČR (z řečtiny leukos = bílý a orchis = varle, vstavač). Bílý vstavač nebo také bílá orchidej má podobu bílých prstů podle rodového názvu běloprstka. Rod (Leucorchis = Pseudorchis) je příbuzný s rodem pětiprstka (Gymnadenia), s kterým byl do padesátých let minulého století spojován.

Při hledání se na tuto vzácnou orchidej musíme velmi soustředit, neboť její bělavý až nazelenalý vzhled jí v travním porostu doslova zamaskuje. Patří mezi orchideje našich horských oblastí a tak jí nikde jinde než na horských loukách nenajdeme.

Obr.1 Detail květu běloprstky a trojlaločný pysk připomíná roztažené prsty lidské ruky.

Běloprstka je geofyt (vytrvalá rostlina s obnovovacími pupeny pod povrchem půdy, které přežívájí obvykle hlízami nebo oddenky). Vysoká (10 -30 cm) s dvěma hlízami hluboce rozdělenými v dlouhé úzké úkrojky. Lodyha je světle zelená, přímá, slabě pokroucená. Zelené voskově lesklé listy (3 - 7) jsou vejčité až listenovité. Květní klas je válcovitý, hustý, nebo řídký podle formy (5 - 10 cm) dlouhý, s (20 - 50) malými květy. Barva květů je bělavá až nazelenalá slabě vonící. Pysk je hluboce trojlaločný zdéli ostatních okvětních lístků a je velmi variabilní. Ostruha válcovitá zdéli semeníku obsahující nektar. Ontogeneze trvá 4 roky od vyklíčení k semenáčku. Plodem je tobolka.

Kvete od května do srpna podle nadmořské výšky, na horských smilkových vlhkých i sušších loukách, lesních lemech, ale i na sutích. V ČR roste od vyšších poloh po subalpínský stupeň a na Slovensku alpínský stupeň. Opylují ho denní i noční motýli.

Obr.2 Běloprstka bělavá (Pseudorchis albida), květní klas se svými drobnými opylovači.

Běloprstka je velmi variabilní a bylo popsáno v minulosti několik forem k typické varietě, z které je dnes odlišován poddruh (Pseudorchis albida. subsp tricuspis), z minulosti známá (f.tricuspis), která má prořídlé květenství a prostřední lalok na pysku zdéli, nebo kratší než postraní laloky. Podle mého názoru to může být dané ekologií určitých lokalit a běloprstka, která roste ve vápencových a severských oblastech Evropy se přizpůsobila jen drsným horským podmínkám, na živinami chudšímu půdnímu složení a možná i opylovačům, kteří jsou především čeleď travaříkovití (Crambidae), pernatuškovití (Pterophoridae), kroužilkovití (Empididae). František Procházka ve své knize uvádí (Orchideje naší přírody / 1983), že běloprstka roste na kyselých nevápenatých nebo odvápněných půdách. Ale od nás nejblíže na Slovensku roste zrovna na vápencových sutích, vlhkých i suchých půdách horských luk v Belianských Tatrách, stejně tak jako v Alpách a jiných oblastech, kde se vyskytuje společně s nedávno odlišovanou (subsp. tricuspis). Střízlivě zůstávám radši u formy typické variety a nerozváděl bych to nesmyslně do různých poddruhů jen kvůli malým odchylkám v květenství!

Běloprstka se vyskytuje v rozsáhlé oblasi Evropy od Islandu, Skandinávie, severní části Ruska až po Sibiř. Dále pak od Britských ostrovů přes vyšší středoevropská pohoří po Pyreneje, Korsiku, Itálii a Balkánský poloostrov. V ČR roztroušeně na Šumavě, Krušných horách, Krakonoších a ojediněle v Orlických horách a Jeseníku. Na Slovensku je hojnější na severní části území v horských oblastech, Malá Fatra, Vysoké Tatry.

Obr.3 Nakvétající rostliny v době, když některé už dokvétaly.

V bývalém Československu jsou udáváni velmi vzácní a překrásní mezirodový kříženci s pětiprstkou žežulníkem a prstnatcem Fuchsovým.
Prsník Schweinfurthův (Leucadenia schweinfurthii = Gymnadenia conopsea x Pseudorchis albida).
Běloprstnatec Nieschalkův (Dactyleucorchis nieschalkii = Dactylorhiza fuchsii x Pseudorchis albida).
V zahraničí byly zaznamenány ještě kříženci s Dactylorhiza cordigera, Dactylorhiza maculata, Gymnadenia odoratissima, Nigritella nigra subsp. rhellicani, Nigritella rubra.

Ohrožení spočívá v intenzivním pasení, zarůstání konkurenčně silnějšími rostlinami , zvýšené turistice, zalesňováním a hnojením. V ČR a na Slovensku roste běloprstka v chráněných oblastech, kde by neměla být těmito vlivy nějak podstatně ohrožena.

Běloprstka bělavá horská je zákonem chráněná a patří mezi silně ohrožené druhy naší orchideoflóry. Vidět jí v plném kvetení na horských loukách naší přírody je silným a ojedinělým zážitkem.

Obr.4 Habitus, neboli celkový vzhled celé rostliny.
Obr.5 Hlavními opylovačemi běloprstky jsou denní a noční motýli. V tomto případě ojedinělý a velmi vzácný perleťovec mokřadní (Proclossiana eunomia Esper,1799) vyskytující se v areálu ČR pouze na Šumavě.
Obr.6 Velmi vzácné druhy na Šumavských horských loukách. Perleťovec mokřadní opylující běloprstku bělavou horskou.
.
Fotodokumentace: Jiří Plekanec - NP Šumava 6 / 2016
Odkazy, zdroj, literatura:
Orchideje naší přírody - Velísek / Procházka 1983
Vstavačovité Slovenska - Vlčko / Dítě / Kolník
Orchideje České Republiky - David Průša
Zásady péče o orchidejová stanoviště - J. Jersáková & P. Kindlmann
Orchideje Evropy a přilehlých oblastí - H. Baumann / S. Künkele / R. Lorenz
www.botanickafotogalerie.cz
cs.wikipedia.org
www.Botany.cz
theses.cz - Štípková 2010
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace