Domů » Blog » Bradáček srdčitý

Bradáček srdčitý - Listera cordata (L.) R.Br

Vzácná orchidej podmáčených horských smrčin a vrchovišť.

V podrostu borůvčíDříve také zvaná Protáhlička srdčitá.

Synonyma:Ophrys cordata (L.), Bifolium cordatum (L.) Nieuwl, Epipactis cordata All., Helleborine. cordata F.W.Schmidt, Neottia cordata (L.) Rich.

V 19. století anglický botanik Robert Brown pojmenoval tento rod podle botanika a osobního lékaře anglické královny Anny, Martina Listera (1638-1722).

.

.


Nafouklé semeníkyBradáček je tak malý, že jej snadno přehlédneme. Bývá 50 -150 mm vysoký, výjmečně i přes 200 mm. Lodyha je přímá, úzká, slabě chlupatá, hlavně v okolí umístění listů. Z dola zelená, postupně nachově naběhlá.
Listy jsou zelené, na vrchu lesklé, ze spodu sivé, sivozelené umístěné ve čtvrtině lodyhy, srdčitě trojboké, žilnaté, někdy chlupaté na konci tupě zašpičatělé,10 - 30 mm dlouhé a 10 - 25 mm široké.
Květenství je krátké do 60mm, složené z velmi drobných 5 - 15 kvítků, které jsou široce otevřené, zelené, nažloutlé, načervenalé až nachově zabarvené. Okvětní lístky okolo 2mm rozestálé, na konci oblé, tvořící přílbu. Pysk je vpředu hluboce dvouklaný 3 - 6 mm dlouhý, většinou do zadu zahnutý. Na bázi pysku jsou dva výrustky, které produkují nektar. Stopka semeníku je vřetenovitá, semeník úzký cca 3 mm dlouhý, po té co se začnou tvořit semenna se zřetelně nafoukne.


Mimikry pavouka s ulovenou kořistíKvete v květnu až srpnu podle nadmořské výšky, opylují ho dlouhorozí (nematocera), anebo drobný hmyz jako jsou brouci a mravenci. Počet chromozomů 2n = 36 - 38,40,42.
V ČR bradáček roste v horských oblastech, ve spodnim alpínském výškové stupni (1000 - 1500 m.n.m) .U nás však známe místo na Chebsku s 550 m.n.m..Vyskytuje se především ve stinných , podmáčených, mechatých brusnicových smrčinách, na okrajích blatkových, nebo smrkových rašelinišť ( vrchovišť ) a podmáčené kleči. Na vlhkých živinami chudých půdách a kyselých substrátech. Jsou to obligátní acidofyty (vázané na kyselé podklady), které mají pH 4,0 - 6,1.
Na lokalitách ho můžeme nalézt společně s mnoha vzácnými druhy mechů, rašeliníků, ostřic, suchopýrů, prstnatců, anebo třeba třtinou rákosní, klikvou bahenní, rosnatkou okrouhlolistou, sedmikvítkem evropskym atd.


Fertilní a sterilní rostlinyZnám je z Šumavy, Doupovských, Orlických hor, Krakonoš a Hrubého Jeseníku. Kdysi rostl i v Lužických, Krušných a Jizerských horách. Ty byly v minulém století značně zasaženy imisemi, které způsobovali kyselé deště a tím bradáček v těchto místech vymizel.
Bradáček je především závislý na mykorhize, což je symbiotické soužití rostlin a hub. Jenže symbióza hub s rostlinou a vůbec celý lesní ekosystém byl kyselými dešti zničen. Celkové vrcholové partie našich hor, kde byly právě nejvíce zasažené smrčiny, které udržovali vodní systém, byly součástí rašelinišť a tím i tvořily vhodné biotopy, které zadržovali substráty na kterých bradáček roste. Otom jsme se mohli přesvědčit v nedávné době právě v příhraničních horách ve vyšších nadmořských výškách. V současnosti probíhá regenerace a zalesňování mrtvých ploch a to může být záruka, že se bradáček v našich horách zase jednou objeví v hojnějšim počtu. Hrozbou je také kůrovec, herbářoví sběrači, odvodňování lesních ploch, nešetrná těžba dřeva, těžba rašeliny, dopad chemizace na živ.prostředí atd.


Přílba okvětních lístkůPři průzkumu a mapování v Lužických horách jsem obešel místa, které byly ze starých pramenů uváděny jako naleziště v první polovině minulého století. Byl to Klíč, Hvozd a Luž. Všechny tyto hory byly zasaženy imisemi, těžbou dřeva a změnou stromové skladby původního lesa. Ale místa s podmáčenou smrčinou a rašeliništi se dají najít i na jiných místech od 500 m.n.m. A to v okolí Jedlové, na Nové Huti podél vodoteče pramenů Kamenice a Hraničního rybníka. Znovu objevení nebylo prozatím žádné, ale vytrvalost v pátrání a trpělivost určitě přinese výsledky....
Bradáček srdčitý je vázaný na čisté životní prostředí, na vhodné biotopy, kterých je pro něj v ČR velmi málo. Proto se u nás řadí mezi kriticky ohrožené rostliny. Je chráněn mezinárodní úmluvou CITES a patří mezi nejvzácnější rostliny v Evropě.


Biotop podmáčených smrčinFotodokumentace:
Hrubý jeseník 6/2012
Chebsko 6/2013
Literatura:
Orchideje naší přírody-F.Procházka,V.Velíšek 1983
Orchideje České republiky-David Průša 2005
Orchideje Evropy-H.Baumann,S.Künkele,R.Lorenz 2009

Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie. podrobné nastavení