Kapucínek (Neottianthe cucullata)
Patří mezi největší skvosty evropských orchidejí. Česky také nazývaný kapucínek kukačka.
.
Obr.1 Kapucínek (Neottianthe cuculata) a jeho opylovač bělásek Realův (Leptidea reali)
Páteční odjezd a cestování Polskem
Výprava za kapucínkem na severovýchod Polska byla dlouho připravovaná akce. Všechno však potřebuje čas, správné naplánování, a na tak dalekou cestu i přesné informace, které jsme měli díky kolegům z Orchidea klubu Brno.
Na severovýchod Polska do okolí Augustova, které leží nedaleko hranice s Litvou a Běloruskem jsem se vydal s kamarády Filipem Jelínkem a Ondřejem Prosickým, s kterými cestuji rád a máme hodně společného. Filip vyrazil v brzkých ranních hodinách z Brna, vyzvednul Ondřeje v Praze a pádili za mnou do Varnsdorfu. Odtud jsme vyrazili společně za touženou orchidejí k Augustovu, která byla od nás vzdálená ještě přes 800 km.
Cestování Polskem je už oproti dřívějším dobám vcelku slušné, ale mimo hlavní tahy je to pořád místy tankodrom. Naštěstí byla převážná část cesty po dálnici, takže to bylo vcelku komfortní až na projetí Varšavy, kde to byla velká zkouška trpělivosti! Navíc v tu dobu Polsko navštívil papež a cesty byly ucpané náboženskými fanatiky a papeženci, kteří směřovali do Krakova. Páteční den strávený v autě s nepřetržitým deštěm a blesky docela utekl a po dojetí k lokalitě v pozdních večerních hodinách to bylo hodně napínavé v očekávání co ráno najdem. Po deštích krásný čistý vzduch ve večerním tichém lese, a den zakončujeme camráním u polského piva:-)
Ráno bylo vlhké se zataženou oblohou a bezvětří, že se nehla ani větvička. To bylo ideální a mi vyrazili na obhlídku lokality do borového lesa. Kapucínci se začali objevovat kolem cesty spolu se smrkovníky a kruštíky tmavočervenými, ale největší populace rostla mezi křovinami ve starém vlhkém borovém lese u Augustovského kanálu. Kanál byl vytvořený uměle, mezi dvěma jezery a hlinitopísčité návrší z jeho hloubení bylo pro kapucínky ideálním biotopem. V tichosti jsme se rozešli a každý si to začal spokojeně užívat.
Obr.2 Běžník kopretinový (Misumena vatia) číhající na opylovače, kterými jsou především denní a noční motýli.
Obr.3 Kapucínek s černýšem lesním (Melampyrum sylvaticum).
Co o kapucínkovi víme
Kapucínek roste nejzápadněji právě v Polsku v okolí měst Augustów a Suwałki, jako jediné k nám nejbližší místo v Evropě. Najít ho můžeme potom v evropské části Ruska, Kaliningradské oblasti, Běloruska a Ukrajině. Celkový areál pak sahá od Polska až do Ásie přes Rusko, Sibérii, Čínu, Korejský poloostrov a Japonsko. Roste i ve vyšších polohách až do 4000 m.n m. V Polsku roste ve vlhkých mechatých rašelinných brusnicových borech s vysokou vzdušnou vlhkostí společně se (smrkem, jedlí, jalovcem, krušinou, dubem), v hlinitopísčitých humózních půdách.
Kapucínek dostal svůj název podle nachových okvětních lístků, které tvoří přílbu připomínající kapuci. Má krásný ve středu bílý až nachový hluboce trojlaločný pysk s tečkováním, 10 - 30 cm vysoký s růžicovitě rozloženými k zemi přilehlými listy a má dvě nedělené kulovité hlízy.
Je zákonem chráněný ve všech státech výskytu. Ohrožen může být při plošném kácení lesů a při změnách vodního režimu.
Nezaměnitelná orchidej kvetoucí v červenci a srpnu.
Obr.4 Neottianthe cuculata, česky nazývaný kapucínek kukačka. Člověk co vymýšlel tento název (překlad) byl zřejmě ornitolog, nebo co!?...:-)
Obr.5 Labelpelorie je vzácný jev, kdy se vnitřní okvětní lístky mění v pysk (labelum).
Sobotní rozhodování
V poledních hodinách dožraní od okřídlených upírů a mravenců děláme ještě průzkum okolo kanálu. Kromě zmiňovaných orchidejí jsme našli odkvetený vemeník dvoulistý, ale vzácný kapucínek už né. V nádherných mechatých lesích rostlo nepřeberné množství hub, borůvek a brusinek. Z kanálu se ozýval ledňáček, tak mi to nedalo a šel jsem se tam podívat. Průzračná voda plná ryb mi vyrazila dech, vodní rostliny byly vidět ode dna a já neodolal a šel se příjemně schladit. Terénní činost s fotovýbavou nás unavila, dostavil se hlad a po konzervovém obědě jsme se začali rozhodovat co dále. No a padlo to!..,,co zajet na moravské kruštíky,,..?
Letošní rok s vydatnými letními dešti kruštíkům velmi přál a po několikaletých nezdarech soudíme, že by to nebylo marné,.. no a tak se stalo! Vyrážíme z Augostovských lesů a projíždíme zvrásněnou zemědělskou krajinou plnou čápů směrem k Varšavě, pak Ostravě a Uherskému Brodu. Cesta byla náročná, ale při řízení jsme se dostatečně prostřídali. Za Varšavou ještě proběhla operace, poté co jsem si nešetrně utrhnul na zádech velké klíště. Chirurgickou práci prováděl Filip a asistent Ondřej svítil :-). Nakonec jsem jich měl na sobě stejně několik, tak to bylo vcelku zbytečné zdržení . Po příjezdu na Jižní Moravu trávíme noc pod vymetenou oblohou a celkový dojem nám dokresluje mléčná dráha, která je v tomto období po celé obloze. Po nedělním probuzení vyrážíme za vzácnými moravskými kruštíky a zjišťujeme, že naše rozhodnutí bylo správné. Výpravu ukončujeme v pontické dubohabřině u Bučovic, kde Ondřej dělá společné foto a zdrchaní vyrážíme do svých domovů.
Výprava za kapucínkem s perfektní partou byla vydařená. Přestože jsme to slušně vyhrotili, budu na tuto akci dlouho vzpomínat. Najeli jsme během tří dnů 2200 km, našli a nafotili osm druhů orchidejí a hlavně viděli jednu z nejvzácnějších orchidejí v Evropě, čímž je kapucínek (Neottianthe cucullata).
Obr.6 Habitus rostliny s dvěma růžicovitě k zemi přilehlými listy na vlhkých humózních půdách.
Obr.7 V podrostu borůvčí a černýše.
Obr.8 Neottianthe cuculata a Leptidea reali.
Poděkování
Velké díky patří kolegovi Davidovi Průšovi za cenné informace!
Romanu Novotnému (ROTOS Machinery) za poskytnutí dodávky.
