Domů » Blog » Rod kruštík (Epipactis) v ČR.

Rod kruštík (Epipactis) v ČR.

Latinský rodový název z řeckých slov (Epi = na), (pektein = tkvím), je vůbec nejzajímavějším rodem lesních druhů orchidejí u nás, tedy až na výjímku kruštíku bahenního, který roste na slatinných loukách. Svojí utajenou krásou, zajímavou variabilitou a složitou ekologií si u mě získal prvenství, a rodovým názvem (Epipactis) jsem pojmenoval své webové stránky.

V ČR se vyskytuje 18 druhů kruštíků, z nichž některé druhy byly odlišovány a popsány teprve nedávno. Jedním je třeba kruštík polabský (Epipactis albensis - Nováková & Rydlo), který byl u nás popsán poprvé v roce 1978. Další vzácné kruštíky popsal a zpracoval pro Květenu ČR náš přední odborník na středoevropské druhy Petr Batoušek, který je autor klíče k určování druhů rodu Epipactis rostoucích na území České republiky.

Obr.1 Základní morfologické znaky květu kruštíku širolistého (Epipactis helleborine), které jsou stejné i u ostatních druhů. 1. Celkový popis květu. 2. Popis pysku (labellum)

Kruštíky mají svá specifika, která jsou pro některé druhy zásadní při určování. V příloze na obrázku (1.), jsem popsal základní morfologii květu kruštíku širolistého, který se u nás nejčastěji vyskytuje. Důležité je znát všechny druhy rostoucí u nás podrobně z literatury, nebo terénu. Mít je dobře nakoukané určování usnadní, vyvaruje nás potom mnoha špatných úsudků. Je dobré vědět něco o geologii navštívených lokalit a ekologii rostliny. Ze svých zkušeností už vím, že je dobré udělat celkový terénní průzkum na lokalitě a okolí, prohlédnout více rostlin, zjistit kolik druhů tam roste, zda se kříží a pokud jdeme za konkrétním druhem, tak se podívat na celou populaci a jejich variabilitu.

Některé kruštíky jsou nezaměnitelné. Příkladem může být kruštík tmavočervený, bahenní, drobnolistý. Pozor už si musíme dát například u druhů z okruhu Epipactis leptochila agg, kam patří kruštík ostrokvětý, přehlížený, podhorský, Futákův a které můžeme z neznalosti zaměnit i třeba za velmi variabilní kruštík širolistý. Důležité je se zaměřit na habitus celé rostliny, počet, velikost, délku listů a listenů, postavení lodyhy, tvar květenství, počet květů a především morfologii květu, která je u těchto problematických druhů zásadní. Výborné je mít při ruce klíč k určování kruštíků i přesto, že již máme nějakou zkušenost. Hlavní roli zde hraje postavení sloupku, prašník s rozpadavými, nebo nerozpadavými brylkami, rostelová žlázka, tvar vchodů do hypochilu v mezochilu a samozřejmě charakteristické znaky pysku daných druhů. Základní tvary vchodů do hypochilu jsou ve tvaru( ,,Y,,), (,,V,,), (úzké, nebo široké ,,U,,), není to však vždy pravidlem. Pokud se při determinaci budete řídit jen těmito základními znaky, určitě bude správná.

U kruštíků také dochází k mezidruhovému křížení, které je u tohoto rodu poměrně vzácné. To však vyžaduje výbornou znalost konkrétních druhů a dobrou rozlišovací schopnost, kterou řada z nás nemá.

V Evropě je také dobrým zvykem některých botaniků vytvářet subspecie, nebo dokonce druhy z variet a forem uváděných ve staré literatuře. Mnozí z toho rozumně upustili a někteří se v tom doslova vyžívají. Tím nejlepším a nejvariabilnějším adeptem je kruštík širolistý (Obr.1, 2). V knize (Orchideje naší přírody - F. Procházka, V. Velísek 1983) píší, že se dříve odlišovalo 15 forem od (Epipactis helleborine var. helleborine), a 7 variet od (subsp.helleborine). Avšak do dnešní doby se nic nezměnilo, a do ČR se jeden takový také donesl. Je to (Epipactis helleborine subsp. orbicularis), který byl dříve uváděn jako (var. orbicularis) a měl také dokonce 3 formy! Dnes je některými autory uváděn jako kruštík oddálený (Epipactis distans / ARVET-TOUVET), o kterém se rozepíši podrobně až v dalším článku. Je to běžná varieta kruštíku širolistého, která se liší ve tvaru a délce listů vůči lodyžním článkům, barvě květu, ekologii a doby kvetení, která by měla být o dva týdny dříve než u kruštíku širolistého pravého. Ve všech případech co jsem pozoroval a porovnával v terénu, nebo co znám od kolegů, tak neseděla ani barva květů, ani doba kvetení, která by měla být o 14 dní dříve, kde i týden kvetení u kruštíků bývá podstatně vidět! Kazimír Arvet-Touvet to měl zřejmě napsané v tej brožuře!:-) Proto ho tady mezi druhy neřadím.

Druhy rostoucí v ČR.

Obr.2 Kruštík širolistý pravý (Epipactis helleborine subsp.helleborine / L. Crantz), (C4), VII, lipová alej, osikový háj, Cvikov - Lužické hory

Obr.3 Kruštík moravský (Epipactis moravica / BATOUŠEK), (C1), VII, dubohabřina, smíšený les, Uherský brod - Vizovická vrchovina
Obr.4 Kruštík bahenní (Epipactis palustris / L. CRANTZ), (C2), VI, podmáčená horská louka, Chřibská - Lužické hory

Obr.5 Kruštík přehlížený (Epipactis neglecta / KÜMPEL), (C1), VII - 2016, bučina, Liberec - Ještědský hřbet. Zatím druhý recentní nález v Čechách.

Obr.6 Kruštík drobnolistý (Epipactis microphylla / EHRH. CRANTZ), (C2), VII, bučina, Liberec - Ještědský hřbet

Obr.7 Kruštík pontický (Epipactis pontica / TAUBENHEIM), (C1), VII, dubohabřina, bučina, smíšený les, Ždánický les - J.Morava

Obr.8 Kruštík podhorský (Epipactis leutei / ROBATSCH), (C1), VII, bučina, Liberec - Ještědský hřbet

Obr.9 Kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens / HOFFM. BESSER), (C3), VI, borový les, Úštěcko

Obr.10 Kruštík uherský (Epipactis tallosii / A.MOLNÁR & ROBATCH), (C1), VII, dubohabřina, smíšený les, Uherký Brod - Vizovická vrchovina

Obr.11 Kruštík modrofialový (Epipactis purpurata / SM.), (C3), VIII, dubohabřina, Milešov - České středohoří

Obr.12 Kruštík Greuterův (Epipactis greuteri / H. BAUMANN & KÜNKELE), (C2), VII, smíšený les, smrčina, okraj cesty a potoka v kopřivách, Adamov - Moravský kras (nový nález 2013).

Obr.13 Kruštík ostrokvětý (Epipactis leptochila / GODFERY), (C1), VII, habřina, Ústí nad Labem

Obr.14 Kruštík polabský (Epipactis albensis / NOVÁKOVÁ & RYDLO), (C2), VIII, osikový porost, těsný okraj potoka, Litoměřice

Obr.15 Kruštík růžkatý (Epipactis müelleri / GODFERY), (C2), VII, borový les, Úštěcko

Zbývající kruštíky, co jsem ještě nenalezl a časem musím dopnit:

Kruštík dlouholistý (Epipactis voethii / Robatsch), (C2)
Kruštík příbuzný (Epipactis pseudopurpurata / MEREĎA), (C1)

Slovensko

Obr.16 Kruštík Futákův (Epipactis futakii / MEREĎA & POTŮČEK), (C1), VII, odkvetený kleistogamický kruštík, dubohabřina, smíšený les, Slovensko

.

Obr.17 Kruštík komorický (Epipactis komoricensis / MEREĎA), (C1), VII, smíšený les, smrčina, jedlina, Slovensko

Další kruštíky vyskytující se na území Slovenska:

Kruštík piačenský (Epipactis placentina / BONGIORNI & GRÜNANGER), (C1)
Kruštík štíhlý (Epipactis gracilis / B. BAUMANN & H. BAUMANN), (C1)

Kříženci:

Epipactis helleborine x greuterii (Epipactis x breinenorum BATOUŠEK)
Epipactis atrorubens x muellerii (Epipactis x heterogama BAYER)
Epipactis atrorubens x helleborine (Epipactis x schmalhausenii K. Richter)

.

Petr Batoušek

Člen Moravskoslezké pobočky České botanické společnosti, člen Orchidea klubu Brno, Náš kamarád a specialista na druhy rodu Epipactis a Dactylorhiza.

Obr.18 Petr při fotodokumentaci vzácných prstnatců v arboretu a botanické zahradě P. Pavlíka ve Štramberku.

Petr Batoušek je v ČR přední odborník na orchideje, a to především středoevropské druhy rodu kruštík (Epipactis), které zpracoval pro Květenu ČR. Vypracoval a publikoval Klíč k určování druhů rodu Epipactis rostoucích na území České republiky (2006), Kruštíky České republiky (P. Batoušek & Z. Kežlínek / 2012) aj..

Je odborníkem také na druhy rodu prstnatec (Dactylorhiza). Popsal pro ČR na pěnovcovém prameništi v Bílých Karpatech nový endemický druh prstnatec karpatský (Dactylorhiza carpatica / BATOUŠEK & KREUTZ). Zabýval se také prstnatcem laponským (Dactylorhiza lapponica / BATOUŠEK) na Moravských lokalitách, který zatím čeká na genetické posouzení s podobnými druhy v Evropě.

.

Vysvětlivky:

Kategorie ohrožení podle Červeného seznamu ČR.

(C1) - Kriticky ohrožené

(C2) - Silně ohrožené

(C3) - ohrožené

(C4) - Vyžaduje pozornost

.

Zdroj, literatura, odkazy:

Kruštíky České republiky - P. Batoušek & Z. Kežlínek - 2012
Klíč k určování druhů rodu Epipactis rostoucích na území ČR. - 2006
Orchideje naší přírody - F.Procházka & V. Velísek - 1983
Vstavčovité Slovenska - J. Vlčko, D. Dítě, M. Kolník - 2003
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace