Domů » Blog » Ventaroly Stříbrného vrchu v Lužických horách

Ventaroly Stříbrného vrchu v Lužických horách

Obr.1. Stříbrný vrch

Velmi zajímavým přírodním jevem je mikroexhalace, což je proudění vzduchu skalními sutěmi. Můžeme se s ním setkat vzácně v horských oblastech, v rozpadlých kopcovitých sutích, kaňonech a úpatích se suťovými poli, v lomech, ale i v krasových oblastech. Jednou z takových lokalit je i Stříbrný vrch v okrese Děčín. Patří do komplexu lomu Zlatého vrchu, který byl roku 1964 vyhlášen chráněným přírodním výtvorem, a po roce 1992 přehlášen na Národní přírodní památku. Stříbrný vrch se spodním lomem do ní nepatří. Těžba vněm probíhala ještě o několik let déle než na Zlatém vrchu.

Obr.2. Stříbrný vrch,vyhlídková plošina

V roce 1972 publikoval výzkum tohoto jevu Doc. RNDr. Karel Kubát CSc „Proudění vzduchu sutěmi jako ekologický faktor“. Věnoval se zejména Krkonošskému národnímu parku, ale i Českému Středohoří. Zmínil i nejznámější vrch Boreč 449 m, kde se tento jev dá perfektně pozorovat prostřednictvím ventarol. Ty na vrcholu vyfukují teplejší vzduch z puklin sutí trachytové kupy, a za mrazivého počasí je vidět mlžný opar i jinovatka na okolních kamenech. Ventaroly na Borči díky vyfukování teplejšího vlhkého vzduchu mají svoje jedinečné prostředí a mikroklima, na který je vázaný u nás třeba vzácný mechorost - játrovkaBorečka vzácná (Targionia hypophylla). V ČR roste pouze tam a jako rarita, vyžaduje přísnou ochranu.

Obr.3. Ventarola na Borečském vrchu

Ventarola - od slova (latinsky ventus = vítr), je vyustění, nebo také puklinový průduch, ze kterého vyfukuje teplý vzduch, pokud je okolní teplota nižší, než teplota uvnitř masívu. Tomu podobné fumaroly (fumus = dým), se u nás nevyskytují a jsou spojeny se sopečnou aktivitou.

Obr.4. Ventarola na Stříbrném vrchu

Ale vraťme se ke Stříbrnému vrchu v Lužických horách

Při téměř noční návštěvě Stříbrného vrchu, jsem nad opuštěným lomem procházel za mrazivého počasí vrchní patro starého lomu, když na mě zavál teplý vzduch. To mě upozornilo na něco nečekaného a při cestě zpět za svítání jsem to šel prozkoumat. Ze zasněžených skalnatých sutí, místy kde se sníh neudržel, foukal teplý vzduch, který zemitě voněl . To mi připomnělo Ventaroly z Borče. Bylo to velice překvapivé zjištění.

Na rozdíl od Borče, je Stříbrný vrch (599 m) ovlivněn lidskou činností, neboť se zde do roku 1973 těžil čedičový kámen. Stejně tak v sousedním lomu na Zlatém vrchu (657 m), kde se lámaly čedičové sloupce tzv. kamenné varhany, které svoji délkou předčily i známější a turisticky více navštěvovanou Panskou skálu. Čedičové sloupy se údajně pro svoji kvalitu a odolnost vyvážely až do Nizozemí, kde se materiál používal při stavbách mořských hrází. Těžba byla ukončena též v roce 1973 a dnes je již Národní přírodní památkou pro svůj unikátní charakter. V opuštěném lomu Stříbrného vrchu zůstala hlavní vrcholová část cca 30 m vysoká, která má podobné geologické složení jako sousední Zlatý vrch. Okolní stěny starého lomu cca 20-25 m vysoké tvoří rozpadající se stěny z nedokonalých sloupců odlučného čediče, které mají vysoký obsah sedimentárních hornin a nedrží moc pohromadě. Vlivem mrazivých povětrnostních podmínek, erozí a zatékání vody do puklin stěn a sutí se vytváří labyrint průduchů a dutin.

Obr.5. Vyústění teplého vzduchu na temeni vrchu

Jak to celé funguje

Obr.6. Mikroexhalace

V zimním období se ve spodní části lomu nasává do stěn chladný vzduch. Ten se uvnitř žene přes puklinový labyrint, kde bývá stálá teplota 8-10°C. Ohřátý a vlhký vzduch je lehčí, takže studený se tlačí dolů a teplý stoupá vzhůru. Na temeni se vyfukuje z ventaroly jako teplý vlhký vzduch, který ovlivňuje mikroklima v okolí a proto se tam často neudrží sníh po celou zimu.

V letním období to funguje opačně. Teplý vzduch se na temeni nasává průduchy dovnitř. Studený se tlačí dolů a spodní částí, nebo úpatím se vyfukuje jako chladný vzduch. To proto, že teplota uvnitř je stálá po celý rok. Tento přírodní jev někdo výborně vylíčil ve Wikipedii. Cituji: „celý kopec tak funguje coby jakýsi obří přírodní akumulátor tepelné energie“. V našem případě to je obnažený vrch s opuštěným lomem.

Obr.7. Celkový pohled

Pro upřesnění jsem se tam vrátil znovu, ale s teploměrem a zjistil, že okolní teplota byla -7°C, jako v předešlé noci a také značně foukalo. Po vložení teploměru do ventaroly, zhruba 0,5 m do hloubky, byla teplota -2°C, což činí 5°C rozdíl ohřátého vzduchu. Jev je závislý na počasí - povrchová teplota může být daleko nižší za silné, mrazivé a dlouhé zimy. Již několik let tam pozoruji lišku, které to vyhovuje a která pro člověka v téměř nepřístupných sutích přespává a má tak zaručenou vyšší teplotu po celé zimní období.

S tímto zajímavým jevem se můžeme setkat i na jiných vršcích, třeba nedávno objevené Ventaroly na nedalekém Růžovském vrchu v Labských pískovcích. V Lužických horách pak pravděpodobně i na sousedním Zlatém vrchu, Chřibském vrchu, Studenci, Jedlové, Hvozdu, Klíči apod. Ventaroly na Stříbrném vrchu však nebudou nikdy tak výrazné jako v Krakonoších, nebo na unikátním Borči v Českém středohoří. Ale určitě jsou krásnou ukázkou mikroexhalací v Lužických horách.

Fotodokumentace:
Lužické hory-12/2014
České středohoří- 4/2013
Zdroj,literatura,odkazy:
http://opera.krnap.cz/_pdf/11/OC-11-3.pdf
http://www1.gymtce.cz/Predmety/Zemepis/Stredohori/borec/ventaroly.html
http://cs.wikipedia.org/wiki/Boreč_(České_středohoří)
http://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=zmzlavc
http:/www.geology.cz
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace